Jarní dumání pořádá Syki.
První, co mě napadlo, když jsem si přečetla téma, byly takové ty bannery k různým knihám, které si můžete dát na váš web podle toho, do kterého TEAMU patříte. Když byla éra Stmívání, nechápala jsem, co mají všichni fanoušci s tím team Edward nebo team Jacob. Co má tento "teaming" sakra znamenat?! Dnes už to samozřejmě chápu. Skoro ve všech YA knihách je láska a většinou je tam těch adeptů na kluka pro hlavní hrdinku více...
Já mám romantiku v knihách ráda. Vážně, i když mě většinou nebaví dívčí romány, kde se kromě kluků neřeší nic jiného. Například takové ty knihy s klasickým scénářem - holka se zamiluje do frajírka a nevšímá si svého nejlepšího kámoše, který ji tajně miluje (napadá mě teď hned několik knih a filmů s tímto námětem). Ale když je to spojené s nějakým dalším napínavějším příběhem, beru to vždycky jako plus... Většinou, když se jedná o delší série, objeví se tam vždycky těch kluků víc, i když je třeba tak trochu jasné, kdo to nakonec vyhraje. Ale člověk si občas oblíbí někoho jiného, než toho, který má být ten "hlavní".
Když si vybavuju knihy, co jsem četla nedávno, tak milostný trojúhelník byl hned v několika z nich. Někde na to nabádá už anotace. Naposledy mě hlavní hrdinka naštvala tím, že přestože už skoro vyznala lásku jednomu, tak se pak najednou z ničeho nic sblížila s tím druhým, i když ho celou dobu údajně neměla ráda. Já nevím, příjde mi to zvláštní. Že by tak hrozně moc milovala oba? A oni zas byli oba až po uši zamilovaní do ní (přitom se kolem obou motaly další holky)? :D A hlavní hrdinka je vlastně úplně normální běžná holka. Já si takovou situaci prostě nedokážu představit.
Asi záleží, jak je to v té knize podané, když to nepůsobí příliš nepřirozeně, nevadí mi to. Dovedu si představit, že se hlavní hrdince můžou zalíbit oba /více kanditátů, ale není normální, aby jednu chvíli básnila, jak silné city cítí k jednomu a pak zas k druhému. Jak už jsem psala nazačátku, knihy bez romantiky nejsou ono (aspoň pro mě - teda vyjma detektivek a podobných žánrů) a autor to potřebuje trochu obzvláštnit, aby tam nebyl jen ten jeden vyvolený, ale aby to bylo trochu napínavé. I když by bylo asi originálnější vymyslet nějakou jinou zápletku nebo překážku než nějaké další soky v lásce... Zas aspoň takhle najde svého favorita každý - přesto, že nakonci může být jen jeden tým spokojený!
Problémem většiny knih s milostnými mnohoúhelníky je ten, že to autoři nedokáži stravitelně podat. Někdy to působí škrobeně, někdy nereálně, někdy otravně, přestože to v normálně životě není zas tak neobvyklé (pravda, obdivuju holku, která má tak velké srdce, že může tak strašně moc milovat minimálně dva kluky najednou). Prostě záleží na tom, jak to autor/ka podá. Někdy je to stravitelná forma, kde člověk ani skoro nepozná, že nějaký mnohoúhelník byl (např. Hunger games), nebo ta nestravitelná forma, kde to fakt bije do očí (např. Stmívání). Dokonce si myslím, že trojúhelníky jsou v YA literatuře tak "populární", protože některým lidem (dívkám především) ukazují, že je přeci možné, aby o úplně obyčejnou holku by mohl být zájem a že každá má nárok na pravou lásku. Jo, je pravda, že k tomuhle by stačil jeden jediný kluk, ale na druhou stranu by to byla trochu nuda a ztratilo by to tu pointu zájmu o naprosto obyčejnou holku. Trochu mě štve, že většina hrdinek v těchto knihách se zabývá úžasností potencionálních kluků než tím, že nechce ranit city jednoho nebo druhého (popř. tu úplně nejhorší věc, že chce být jednoho holka a druhé jenom kamarádka, která je víc než častá a absolutně nemožná), jak to chodí v normálním životě.
OdpovědětVymazat