Recenze: Jak (ne)být divný na netu

Český název: Jak (ne)být divný na netu  Originální název: You're Never Weird on the Internet (Almost)  Autorka: Felicia Day  Nakladatelství: Jota  Přeložila: Petra Šmídová  Rok vydání: 2016 (v orig. 2015)                       Žánr: autobiografie, memoáry  Goodreads

   Přiznávám, že až do doby, než jsem na Goodreads náhodou narazila na knihu You're Never Weird on the Internet (Almost), jsem Felicii Day neznala. Přesto mě její knížka něčím lákala, a když vyšla i u nás, chtěla jsem si ji přečíst. Přišlo mi ale přece jen trochu zvláštní číst memoáry někoho, o kom vůbec nic nevím. A tak jsem si Felicii Day vygooglila a začala na YouTube sledovat její internetový seriál The Guild. 

    Ačkoliv nepatřím mezi cílovou skupinu (nikdy jsem nehrála World of Warcraft ani žádnou jinou podobnou počítačovou hru), seriál mě neskutečně bavil a já během pár dní zhlédla všech šest řad (upozorňuji, že jeden díl má obvykle kolem 5-10 minut, takže to není nic těžkého). A stejné je to i s těmito memoáry – i když třeba nejste přímo cílová skupina (fanoušek Felicie Day), přesto vás její knížka chytne a nepustí.

   Přestože vyprávění pochopitelně začíná tak trochu netradičním dětstvím Felicie Day a postupuje dál až po současnost, nejedná se o přísně chronologické memoáry, ve kterých by Felicia postupně popisovala každé životní období. Kapitoly jsou vymezeny spíše různými epizodami z jejího života, které se i částečně překrývají a občas dochází ke skokům v čase.

   Zjednodušeně by se kniha dala rozdělit na takové tři hlavní úseky – v prvních kapitolách Felicia vzpomíná na své dětství, dospívání, studium na vysoké škole a následnou snahu prosadit se jako herečka v Hollywoodu. Další část knihy se zpočátku věnuje její závislosti na počítačových hrách a poté se točí zejména kolem seriálu The Guild. 

   Nečekejte však žádné "vtipné historky z natáčení" nebo něco v podobném stylu. Felicia tu popisuje těžké začátky, psaní scénářů k jednotlivým řadám, shánění prostředků pro realizaci projektu a další obtíže s tím spojené. Kniha nabízí velmi otevřený pohled do zákulisí tvorby internetového seriálu a otevře oči všem, kdo se domnívá, že natáčení takového projektu musí být jen jedna velká sranda.

   Poslední pomyslný úsek memoárů mi přišel nejosobnější. Felicia popisuje období, kdy měla vážně psychické problémy a v závěru se také zabývá kyberšikanou. To ale neznamená, že by kniha působila demotivujícím dojmem a odrazovala čtenáře od aktivit na internetu, právě naopak. Felicia přímo vybízí, aby si lidé plnili své sny a stejně jako ona si třeba i díky internetu našli své místo ve skutečném světě. Protože ať jste jakkoliv "divní", ať máte jakékoliv zájmy, nejste v tom nikdy sami. A ať už máte jakoukoliv vizi, můžete ji uskutečnit.

   Příběh Felicie Day je velice inspirativním a zajímavým čtením nejen pro její příznivce. Memoárům nechybí pořádná dávka humoru doplněná vtipnými obrázky, čtivost ani upřímnost. Rozhodně se nejedná o žádné suché vyprávění. Felicia Day závěrečnou kapitolu zakončuje rozloučením a slovy "Dobře jsme pokecali.", což přesně vystihuje přátelskou atmosféru celé její knížky. Měla jsem ji přečtenou rychle a byl to příjemný čtenářský zážitek.

Celkové hodnocení: 80 %

Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví Martinus.cz. Knihu zakoupíte zde.