Recenze: Papírová města

Český název: Papírová města  Originální název: Paper Towns  Autor: John Green  Nakladatelství: Yoli  Přeložila: Veronika Volhejnová  Rok vydání: 2014 (v orig. 2008)                          Žánr: young adult  Goodreads

Anotace: 
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným.

   John Green je pro mě autorem, na kterého si stále nedokážu udělat jednoznačný názor. Jeho "Hvězdy" mě upřímně zklamaly a nelíbily se mi, zato "Aljaška" překvapila a líbila se mi moc. Třetí u nás vydaný román Johna Greena nese záhadný název Papírová města. Co si pro nás tento americký spisovatel připravil tentokrát?

    Papírová města jsou rozdělena na tři části a každá z nich by si zasloužila své vlastní hodnocení. První část se celá odehrává během jednoho večera, který začne tím, že Margo Rothová Spiegelmanová vezme svého souseda Quentina, hlavního hrdinu knihy, na jedno velké noční dobrodružství s 11 úkoly. Margo se chce totiž s pomocí kanadských žertů pomstít svým přátelům a Quentin jí v tom má pomoci. Quentin Margo již od dětství obdivuje, a tak nabídku přijme, i když má své obavy.

   Tato část knihy mě hodně bavila, byl to zábavný začátek celého příběhu. Sice trochu ztřeštěný, ale to nevadilo. I když už tady jsem si začínala uvědomovat, že Green se trochu opakuje. Příběh mi totiž v mnohém připomínal Hledání Aljašky. Hlavně Margo jsem si začínala spojovat s Aljaškou a vlastně i hlavní hrdina a jeho kamarádi jsou si dost podobní s těmi z autorovy předešlé knihy. Ta podobnost je celkem výrazná.

   Po těchto cca 80 stranách přišla druhá, nejdelší část knihy, která začíná zmizením Margo. Quentin se snaží rozlousknout všechny hádanky, které mu Margo zanechala, aby ji našel, ale daří se mu to jen velmi pomalu. Příběh se tak začíná táhnout, objevují se hluchá místa, kdy Quentin jen bloudí v kruhu a na nic nového nepřichází. Knihu ale zachraňuje autorův vypravěčský talent, který jí přidává na čtivosti, takže se přesto nenudíte. Tato prostřední část je dlouhá cca 140 stran, je to tedy půlka knihy.

   Pak přichází posledních cca 60 stran knihy, třetí a nejkratší část, která se odehrává během 24 hodin a vážně stála za to. Byla to jízda plná skvělých hlášek a komických situací, stejně jako na začátku knihy trochu bláznivá, ale těch několik stránek jsem se opravdu královsky bavila. Samotný závěr je pak takový typicky Greenovský, ani smutný, ani veselý. Můj celkový dojem je tak opět rozporuplný, je to takové nevyvážené - začátek a konec výborný, prostředek sice ne úplně špatný, ale trochu rozpačitý.

   Kniha mi také někdy přišla až příliš "pubertální" na to, jak staří měli být hlavní hrdinové (poslední ročník střední školy). Ale možná to bylo tím, že většina z nich byli kluci... Jinak mě zaujala tzv. papírová města, protože před přečtením jsem si myslela, že to bude zase nějaká metafora. Nakonec byl však původ názvu vysvětlen a je to docela zajímavé. Stále se to však samozřejmě dá brát i metaforicky. 

   Své hodnocení jsem nějakým způsobem "zprůměrovala", i když místy by si kniha zasloužila i víc a místy zase méně. Mělo to na mě mnohem menší dopad než Hledání Aljašky, ale přesto to bylo nakonec moc příjemné čtení.

Celkové hodnocení: 75 %

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Yoli.

 (http://www.bux.cz/knihy/171053-papirova-mesta.html)