![]() | Český název: Mluv Originální název: Speak Autorka: Laurie Halse Anderson Nakladatelství: Yoli Přeložila: Viola Somogyi Rok vydání: 2016 (v orig. 1999) Žánr: dívčí román, young adult Goodreads | ![]() |
Román Mluv od Laurie Halse Anderson vyšel v USA již v roce 1999. Od té doby posbíral celou řadu ocenění, byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2004 se dokonce dočkal stejnojmenného filmového zpracování s Kristen Stewart v hlavní roli. Do češtiny však byla kniha přeložena teprve letos. Dokáže přesto obstát mezi novějšími young adult a new adult romány, které do jisté míry zpracovávají velmi podobná témata? Těžko říct, ale v každém případě není tematika příběhu dnes o nic méně aktuální než před 17 lety.

Na závěrečném školním večírku totiž zažila něco, co chce za každou cenu vytěsnit a kvůli čemu také tenkrát zavolala na policii. Proto se s ní teď nikdo z její bývalé školy nebaví. Melinda téměř přestane mluvit, má špatné známky a nechodí na vyučování. Nikoho ale nenapadne ptát se po důvodu této náhlé změny. Melinda se se svým traumatickým zážitkem musí poprat úplně sama. Najde nakonec odvahu říct všem pravdu a vyrovnat se s tím, co prožila? Nebo se bude jen dál uzavírat před vnějším světem?
Ačkoliv jsem si po dočtení nechala pár dní na rozmyšlenou a zhlédla mimochodem i filmovou adaptaci románu, která je v tomto případě velice věrná a rozhodně doporučuji se po přečtení na film podívat, je pro mě těžké tuto knihu ohodnotit. Oceňuji její tematiku, je důležité, aby se o těchto věcech co nejvíc mluvilo, aby se člověk, který prožije něco podobného jako Melinda, nemusel bát o tom promluvit. Mlčet totiž není žádné řešení, právě naopak.
Také se mi líbila významná role umění v tomto příběhu. Melinda totiž dostane ve škole za úkol kreslit stromy, a i když z toho ze začátku není vůbec nadšená, nakonec se do toho pustí s velkým odhodláním a postupně jí to pomáhá se srovnat se svým traumatem. Sama mám k výtvarnému umění blízko a věřím, že kreativní činnost může člověku po psychické stránce hodně pomoci, proto mi tato složka příběhu přišla zajímavá a inspirativní.
Také se mi líbila významná role umění v tomto příběhu. Melinda totiž dostane ve škole za úkol kreslit stromy, a i když z toho ze začátku není vůbec nadšená, nakonec se do toho pustí s velkým odhodláním a postupně jí to pomáhá se srovnat se svým traumatem. Sama mám k výtvarnému umění blízko a věřím, že kreativní činnost může člověku po psychické stránce hodně pomoci, proto mi tato složka příběhu přišla zajímavá a inspirativní.

Příběh vyprávěný z pohledu Melindy je totiž rozdělen na čtyři čtvrtletí, které se skládají z velice krátkých kapitol nebo přesněji řečeno z krátkých popisů různých událostí, které jsou vždy uvedené trefným nadpisem, celé to působí trochu jako deníkové zápisky. Nějak jsem se však s tímto úsečným stylem vyprávění nedokázala úplně sžít.
Připomnělo mi to ale jinou knihu, kde jsem měla shodou okolností podobný problém a styl vyprávění mi tu také moc nesedl, a to Ten, kdo stojí v koutě. Mluv sice není psané v dopisech a navíc nemá žádné humorné scény, ale přesto mi přijde, že komu se líbila Charlieho malá tajemství (filmový název příběhu), tomu by se mohla líbit i tato kniha. Oba romány dokonce vyšly ve stejném roce. Myslím, že teď jsem na tento román i přes poměrně rozporuplnou recenzi nalákala mnohé z vás, protože vím, že jsem jedna z mála, koho Ten, kdo stojí v koutě nedokázalo zcela nadchnout, a dost možná to bude případ i této knihy.
Mluv je určitě kniha, které byste měli dát šanci, i kdyby to měla být jen krátká jednohubka na jedno odpoledne. Příběh Melindy pomohl spoustě čtenářů mluvit o svých problémech a už jen za to si autorka všechna ta ocenění zaslouží. Svou knihou totiž dokázala změnit lidem život k lepšímu, a to se nepovede jen tak nějakému spisovateli.
Mluv je určitě kniha, které byste měli dát šanci, i kdyby to měla být jen krátká jednohubka na jedno odpoledne. Příběh Melindy pomohl spoustě čtenářů mluvit o svých problémech a už jen za to si autorka všechna ta ocenění zaslouží. Svou knihou totiž dokázala změnit lidem život k lepšímu, a to se nepovede jen tak nějakému spisovateli.
Skvělá recenze! :) No sláva, konečně někdo se stejným názorem na Ten, kdo stojí v koutě. Každý o knize básní, zatímco já nadšení opravdu nesdílím. :D
OdpovědětVymazatDíky! No jo, také mě to vždycky "štve", když všichni nadšeně mluví o nějaké knize a já si ji pak na základě toho přečtu a nějak nedokážu pochopit, co na tom ostatní vidí... Ale to se holt (nejen) u knih stává. :)
Vymazat