Recenze: Solitaire

Český název: Solitaire  Originální název: Solitaire  Autorka: Alice Oseman  Nakladatelství: CooBoo  Rok vydání: 2014 (v orig. 2014)  Žánr: dívčí román, psychologický                      Goodreads

Anotace: Pokud by vás to napadlo, tak tohle není žádná love story.
Jmenuju se Tori Springová. Ráda spím a ráda bloguju. Minulý rok – před tím vším, co se stalo s Charliem, a předtím, než jsem se musela vypořádat s maturitou, přihláškou na vysokou a faktem, že jednoho dne opravdu budu muset začít s lidmi mluvit – jsem měla kamarády. Všechno bylo úplně jinak, řekla bych, ale to teď skončilo.
Teď je tady Solitaire. A Michael Holden.
Vím, o co se Solitaire pokouší, a Michael Holden je mi ukradenej.
Fakt jo.

   Kniha se srdíčkem na obálce, která tvrdí, že není žádnou lovestory, a anotace, která vám toho neprozradí o mnoho víc... Co si pod tím má čtenář vlastně představit? Román Solitaire je debut mladé britské autorky Alice Oseman (narozena v říjnu 1994, tedy přesně o rok dříve než já ;)), která knihu začala psát v sedmnácti letech, tedy zhruba ve věku hlavních hrdinů. Byla jsem zvědavá, jak si takto mladá spisovatelka se svým prvním románem poradila a o čem to bude, když to prý není o lásce...

   Nastínit vám ve stručnosti děj této knihy je dost složité. Ne snad, že by zápletka byla tak komplikovaná. Spíš to není kniha, u které by na ději tolik záleželo. Je to kniha mnohem více zaměřená na postavy, a to zejména na hlavní hrdinku Tori a pár lidí z jejího okolí a rodiny. Solitaire je pak skupina, která ve škole provádí různé více či méně vtipné kanadské žertíky a o svých činech vede blog. Pro příběh ale není zase až tak důležitá, jak by se mohlo podle názvu zdát, spíš celý román svou činností "ohraničuje".

   Jaká je Tori? Možná byste ji charakterizovali slovy jako pesimistická, cynická, sarkastická, introvertní, nespolečenská... Tori nesnáší lidi. Nenávidí literaturu. Samozřejmě nenávidí i celou školu. Vlastně nenávidí téměř všechno, snad kromě svého blogu, sledování filmů a také svého bratra Charlieho a pár kamarádů. Občas mi při čtení přišla šílená a vůbec jsem ji nechápala. Ale někdy jsem jí i dost rozuměla. Nevím, jestli mě to má děsit, ale občas jsem se v ní dokonce i viděla. V některých situacích mi byla vážně dost blízká.

   Na knize je znát, že ji napsal mladý člověk. Mluva náctiletých je v knize podána realisticky, nechybí proto hovorový jazyk ani několik sprostých slov. Je tu nespočet odkazů na nejen britské filmy, seriály, televizní pořady, herce, zpěváky, písničky apod. Několikrát je tu třeba zmíněn Harry Potter a mě osobně potěšila zmínka o seriálu Sherlock (ano, jsem fanynka!). Hojně jsou tu využívány sociální sítě a další vymoženosti moderní techniky, které jsou pro dnešní mládež už běžnou součástí každodenního života.

   I přesto, že to rozhodně není žádná akční kniha, se čte velice rychle. Kapitoly jsou krátké, psané z pohledu Tori, a tak nějak přirozeně ubíhají a čtenář se u knihy vůbec nenudí, i když to není zrovna napínavé čtení plné zvratů. Mě osobně kniha bavila a přečetla jsem ji celkem za dva dny. Čekala jsem ale v závěru trochu víc, konec byl částečně předvídatelný a vlastně to pro někoho tak trochu jako lovestory i vyznít mohlo.

   U hodnocení proto hodně váhám, tato kniha se prostě nedá tak jednoduše zaškatulkovat. Je tam trocha psychologie, něco ze světa současných teenagerů a k tomu atypická hlavní hrdinka Tori. Rozhodně je to kniha, která stojí za přečtení už jen proto, že je jiná než ostatní. I tak tomu ale něco ještě chybělo. Autorce se však nedá upřít originalita a talent na psaní, a pokud bude ve psaní pokračovat, ráda si od ní přečtu něco dalšího.

Celkové hodnocení: 75 %

 Za recenzní e-book mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo. 

 (http://www.cooboo.cz/kniha/solitaire)