Recenze: Nejdelší jízda

Český název: Nejdelší jízda  Originální název: The Longest Ride                  Autor: Nicholas Sparks  Nakladatelství: Ikar  Rok vydání: 2014 (v orig. 2013)        Žánr: romantika  Goodreads

Anotace: Jednadevadesátiletý Ira Levinson chce ještě naposledy zajet do hor na místo, kde strávil s milovanou Ruth líbánky. V hustém sněžení však přehlédne zatáčku. Na zledovatělém srázu se zlomenou rukou a rozbitou hlavou nezbývá Irovi než doufat, že si auta někdo všimne a zachrání ho. Při vědomí ho udržují vzpomínky na manželku, která zemřela před devíti lety.

O pár desítek kilometrů dál se Sophia Danková, dcera slovenského emigranta a Francouzky, poprvé v životě jede podívat na býčí rodeo, aby přišla na jiné myšlenky po nepříjemném rozchodu. Seznámí se s vítězem závodu, sympatickým kovbojem Lukem. Luke žije jen s matkou na ranči, stará se o dobytek, koně, pěstuje zeleninu, stromy, každý den tvrdě pracuje, aby rodinný majetek ve finančních nesnázích zachránil. Sophia se ocitá ve světě, jenž má jen pramálo společného s pohodlným životem studentky dějin umění. Navíc Luke skrývá tajemství, které by mohlo jejich vztah ukončit. Ira a Ruth. Luke a Sophia. Dvě dvojice, jejichž osudy se nečekaně propletou. Kdo koho vlastně zachrání?

   Amerického spisovatele Nicholase Sparkse asi nemusím dlouze představovat. Jeho knihy jsou opravdovými bestsellery a hned několik z nich se dočkalo i svého filmového zpracování. Já se poprvé s dílem tohoto autora setkala díky filmu Zápisník jedné lásky, který mě naprosto okouzlil. Už hodně dlouho však plánuji, že si od něj i něco přečtu. Ale poprvé jsem se k jeho knize dostala až letos, a to k jeho nejnovějšímu románu Nejdelší jízda.

   Kniha je zajímavá tím, že vypráví hned dva příběhy, které se až v samém závěru nečekaně a osudově protnou.

 

   Prvním hrdinou je jednadevadesátiletý Ira. Ten jede naposledy navštívit místo, kam jezdíval pravidelně každý rok se svojí milovanou manželkou Ruth, která před devíti lety zemřela. Náhle však prorazí svodidla a sjede ze silnice, kde zůstane uvězněn ve svém autě. Neví, zda ho někdo v zasněženém vraku v zatáčce někdy najde a zda vůbec zvládne tak dlouho přežít. A tak vzpomíná na celý život, který prožil, na krásná i těžká období a především na svou ženu Ruth, kterou zbožňoval a která pro něj znamenala vše...

   O čtyři měsíce dříve. Jednadvacetiletá Sophia se vzpamatovává z rozchodu s Brianem, který ji podváděl. Až ji jednou její spolubydlící Marcia přesvědčí, aby konečně vyrazila ven a jela s ní na býčí rodeo. Tam se Sophia seznámí s jedním ze závodníků, s kovbojem Lukem. A ačkoliv je Sophia holka z města a Luke žije s matkou na ranči, velmi rychle si začnou rozumět. Přeskočí mezi nimi jiskra. Ale i když se zdá, že jejich lásce nestojí nic v cestě, opak je pravdou.

   Na začátek musím zmínit, že jsem měla před čtením poměrně velká očekávání. Knihu jsem si vybrala jen díky autorovi, o kterém jsem toho tolik slyšela a chtěla ho poznat. A možná i proto jsem po prvních kapitolách byla lehce zklamaná. Čtení bylo příjemné, i styl psaní byl velice čtivý, ale neměla jsem pocit, že je to něco výjimečného. Už jsem si začínala říkat, že jsem nejspíš autora přecenila a očekávala prostě příliš.

   Ale když jsem se pomalu přehoupla do druhé poloviny knihy, začala jsem zjišťovat, že mě baví každou stránkou víc a víc. Každou kapitolou rostlo mé nadšení a závislost. Protože i když se kniha ze začátku tvářila dost nenápadně, příběh postupně začínal nabírat na obrátkách a já pochopila, čím si autor získal tolik čtenářů.

   Je to totiž opravdu jedna z nejromantičtějších knih, jakou jsem kdy četla. Několikrát jsem byla při čtení dojatá a vlastně stále jsem po dočtení tohoto románu naměkko. Až neuvěřitelná láska starého Ira k Ruth, která vydržela dlouhé manželství a přetrvává i po její smrti, musí dojmout snad každého. A v kontrastu s ní nová, právě se rodící láska mladé Sophie a Luka, ve které se ale samozřejmě objeví překážky a obavy. 

 

   Ano, zní to asi kýčovitě. Ale proč si jednou za čas něco tak krásného nepřečíst? Navíc mě autor dostal koncem, který byl sice možná naivní, ale dokonalý. Zajímavé bylo i netradiční prostředí býčího rodea. A v neposlední řadě jsem si oblíbila snad všechny postavy. Ať už Sophia, která mi byla blízká nejen věkem, ale i názorově, nebo Ira, Luke či Ruth, všichni včetně vedlejších postav byli skvěle vykresleni, žádná z postav nebyla plochá a nudná.

   Pokud máte zrovna na nějakou pořádnou romantiku chuť, nemůžu vám doporučit lepší knihu. Sice to nejspíš nebude nejlepší román, jaký jste kdy četli, ale zato vám Nejdelší jízda určitě zvedne náladu, dojme vás a po dočtení vykouzlí na tváři úsměv. A co víc si čtenář teď v létě může přát? Rozhodně nebudete litovat.

Celkové hodnocení: 90 %

 Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Ikar. 

 (http://www.bux.cz/knihy/148130-nejdelsi-jizda.html)