Recenze: Rezistence

Český název: Rezistence         Originální název: Insurgent  Autorka: Veronica Roth  Nakladatelství: CooBoo  Rok vydání: 2012 (v orig. 2012)                     Žánr: dystopie  Goodreads

 Anotace: Žádná volba není bez následků.

Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout už jednou – a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?

Když u nás v květnu 2012 vyšla Divergence, byla to mezi čtenáři YA událost. Téměř všichni se chlubili výtiskem této očekávané dystopie, která se stala knihou roku 2011 na serveru Goodreads. I já se nechala nalákat a knihu si koupila, a to i přesto, že jsem se do té doby sci-fi vždy vyhýbala. Byla to moje úplně první dystopie a má očekávání byla velká. Když jsem se konečně dostala ke čtení knihy, byla jsem opravdu nadšená. Divergence si mě získala a donutila mě k zamyšlení. Ihned jsem si oblíbila tento žánr a nemohla se dočkat vydání druhého dílu. K Rezistenci jsem se ale nakonec dostala až rok po přečtení prvního dílu. A tak jsem měla obavy, zda mi bude Rezistence připadat stejně skvělá. Četla jsem několik zklamaných recenzí a navíc jsem za ten rok přečetla spoustu dalších dystopií. Nebyla jsem si jistá, zda druhý díl obstojí, anebo mi už třeba nebude připadat tak moc výjimečný.

Mé obavy ale byly zbytečné, hned od první kapitoly mě pohltil autorčin "surový" styl a já se opět ocitla v dystopickém Chicagu uprostřed války, přesně tam, kde skončila Divergence - ve vlaku. Veronica Roth pokračuje ve vyvražďovacím tempu, které nasadila již na konci prvního dílu, a tak pokud vám Divergence přišla málo akční, u Rezistence tento problém mít rozhodně nebudete. Jak už jsem zmínila, autorka má opravdu velice čtivý styl psaní. I přes to, že kapitoly jsou většinou velmi krátké, odehraje se toho během pár stránek vážně dost. Roth se nezabývá dlouhými popisy, píše stručně a jasně, a právě to mě na jejích knihách tak baví. Nudné části, kde by se nic nedělo, v knize prakticky nenajdete, naopak, čeká vás napínavé čtení plné zvratů.

Setkáte se s téměř všemi postavami, které přežily Divergenci. Určitě uděláte dobře, když si před přečtením zopakujete první díl. Autorka se příliš nevrací k předešlým událostem, a tak je dobré mít vše v živé paměti. Válka je v plném proudu a nelze předvídat, co se stane dál. Kdo je přítel a kdo nepřítel. Několikrát jsem se v recenzích dočetla, že čtenářům vadilo jednání hlavních postav - časté hádky Čtyřky a Tris a jejich údajné "nevyspělé chování". Prosím? Když jsem četla Hunger Games, nedokázala jsem si oblíbit Katniss právě proto, že se chovala trochu jako stroj. Voják. Přišlo mi, že jedná téměř bez emocí. Nevěřila jsem tomu, že by se takto chladnokrevně dokázala zachovat šestnáctiletá holka uprostřed arény a později i uprostřed války. Reakce Tris mi v tomto ohledu přišly mnohem přirozenější. V jeden den viděla na vlastní oči zemřít oba své rodiče, zabila několik lidí včetně svého kamaráda. Ze dne na den se jí zhroutil svět a octila se ve válce. Je jí jen šestnáct. Je snad pochopitelné, že není zrovna "psychicky vyrovnaná". A o pouhé dva roky starší Čtyřka? I jeho starost o Tris byla vcelku opodstatněná. Dva teenagery ve válce - oceňuji, že z nich Roth neudělala dokonalé postavy, ale lidi, kteří dělají i chyby. O to víc byli pro mě uvěřitelnější než mnozí perfektní hrdinové z jiných knih.

Už v prvním díle se mi hodně líbilo, jak se vyvíjel vztah Čtyřky a Tris. Jsem ráda, že se autorka nepokusila o žádný milostný trojúhelník. Už mám plné zuby hrdinek, které se nedokáží rozhodnout, zda mají radši toho či onoho. Tobias a Tris k sobě prostě patří - ne u všech knižních párů mám tento pocit, ale u nich ano. V Rezistenci si navíc skvělého Čtyřky užijete ještě víc. Když jsem se dozvěděla, že v závěrečném díle bude vypravěčem spolu s Tris i on, nejdříve jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. Po přečtení Rezistence se na to ale vážně těším. Přišlo mi totiž, že ve druhém díle nebyla hlavní postavou jen Tris, ale právě i Tobias. Když zrovna on nebyl na scéně, chyběl mi. Na vyprávění z jeho pohledu se rozhodně těším. Ale není to jediný důvod, proč jsem velmi zvědavá na třetí díl. Po poslední stránce Rezistence jsem totiž dokonale zmatená... Co si o tom všem mám myslet? Jak bude příběh pokračovat?

 Shrnutí: Rezistence mě v žádném případě nezklamala. Byla akční, čtivá, ještě více jsem si v ní zamilovala Čtyřku a v neposlední řadě samozřejmě nalákala na poslední díl. Nedávám 100 % jen proto, že ve srovnání s Divergencí u mě první díl vítězí. Divergence přece jen zanechala silnější dojmy. Ale přesto to bylo skvělé čtení.

Celkové hodnocení: 95 %