Recenze: Prokleté město

Český název: Prokleté město              Originální název: Cryer's Cross                         Autorka: Lisa McMann   Nakladatelství: Fragment  Rok vydání: 2013 (v orig. 2011)        Žánr: fantasy  Goodreads

Anotace: Městečko Cryer's Cross je nenápadné místo, kde se nic zvláštního neděje... Až do chvíle, kdy beze stopy zmizí jedna ze studentek místní školy. Kendall Fletcherová ji ani moc neznala. Po dalším zmizení ale začne slyšet hlasy zmizelých studentů. Jde z toho strach. V Cryer's Cross je ukryto dávné tajemství a nad všemi obyvateli se vznáší děsivé prokletí. Podaří se Kendall odhalit pravdu a nezešílet při tom?
 

Cryer´s Cross je malé městečko v Montaně s 212 obyvateli. Většina z nich se živí zemědělstvím. Každý tam zná každého. Proto není divu, že zmizení jedné ze studentek z místní jednotřídky způsobí rozruch. Celé městečko je na nohou, ale pátrání po zmizelé k ničemu nevede. Když ale časem zmizí i druhý student, je jasné, že se nejedná jen o náhodu... Hlavní hrdinka knihy Kendall trpí obsedantně kompulzivní poruchou. Ta se projevuje tak, že má potřebu vykonávat určité rituály (kompulze), jinak se nemůže vůbec uklidnit a soustředit. Navíc jí stále víří v hlavě myšlenky, kterých se nedokáže zbavit. Ale právě díky své poruše přijde Kendall postupně na kloub celé záhadě...

Jsou knihy, u kterých se většina čtenářů shodne na  hodnocení. Lisa McMann takové knihy nepíše. Její  knihy vám musí sednout. A na každého působí jinak.  To jsem si všimla už u Lovkyně snů. Nechápala jsem  některé recenze, které byly naprosto protichůdné  s mými dojmy. To samé u Prokletého města. Četla  jsem jak nadšené recenze, tak negativní. A tak jsem  byla zvědavá, k jaké skupince se přidám já. Začátek  byl velice slibný a já věřila, že kniha na mě udělá větší  dojem, než sice originální, ale trochu "mdlá" Lovkyně snů.

Opět tu máme netradiční styl psaní. Třetí osoba v přítomném čase. Musím říct, že mi to tentokrát vadilo méně než u Lovkyně snů, už jsem si asi zvykla. Postavy mi přišly zajímavé, hlavně Kendall. Ještě jsem se v žádné knize nesetkala s postavou, která by trpěla touto poruchou. Paradoxně mě bavily víc ty části knihy, kde hlavní hrdinka byla s Jaciánem a samotná záhada se tam neřešila. Líbilo se mi, jak se vyvíjel jejich vztah. Ale co se týče těch zmizení, už před půlkou knihy jsem tušila, co je způsobilo a přišlo mi to tak přitažené za vlasy, že jsem se konce dost děsila. Věděla jsem, že tomu rozuzlení neuvěřím. Samozřejmě se u fantasy knihy dá předpokládat, že to nebude nic racionálního, ale přesto... Rozuzlení bylo prostě příliš divné.

Celkově mám z knihy vlastně podobné pocity jako právě z Lovkyně snů. Dosti rozpačité, moc nevím, co si o tom mám myslet. Něco se mi líbilo, něco ne. Lisa McMann se asi nikdy nezařadí mezi mé oblíbené spisovatelky. Její knihy jsou sice čtivé, ale zároveň mi nedělá problém je odložit a brzy už ani nebudu vědět, o čem vlastně byly. Přesto musím ocenit, že autorka má dobré nápady a její knížky mi nesplývají s jinými. A tato lehce hororově laděná knížka se mnohým líbila.

 Shrnutí: Pokud se vám líbila trilogie Lovkyně snů a máte styl Lisy McMann rádi, určitě si Prokleté město přečtěte, nebudete zklamáni. Ostatní si musí udělat názor sami.

Celkové hodnocení: 65 %

 Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.   Knihu si můžete objednat zde.