Recenze: Než jsem tě poznala

Český název: Než jsem tě poznala             Originální název: Me Before You  Autorka: Jojo Moyes   Nakladatelství: Ikar  Rok vydání: 2013 (v orig. 2012)        Žánr: společenský román, drama, romance            Goodreads

Anotace: Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa
a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…

Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.
 

Román Než jsem tě poznala patří mezi ty knihy, které by měly mít na obálce varování "ČTĚTE JEN NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!". Je to velice emotivní a smutná, ale i vtipná kniha, jejíž příběh se vám snadno dostane pod kůži. Postavy i prostředí malého anglického městečka totiž působí tak skutečně, že během čtení lehce zapomenete, že se jedná "jen o fikci". Po dočtení knihy jsem si nebyla jistá, zda je to ta nejlepší, nebo ta nejhorší kniha, kterou jsem kdy četla. Tak moc mě zničila. Vraťme se ale na začátek...

“You only get one life. It's actually your duty to live it as fully as possible.”

Jojo Moyes

Will Traynor měl život, který by mu mohl kdekdo závidět. Jako syn bohatých rodičů neměl nikdy nouzi o peníze, navíc sám byl úspěšným podnikatelem, měl krásnou přítelkyni, hodně cestoval a užíval si života naplno. Až do chvíle, kdy mu chvilka nepozornosti změnila život o 180°. Po nešťastné srážce s motorkou totiž skončil Will na vozíku. Stal se z něj kvadruplegik... 

Zato Lou Clarková žije vcelku poklidný maloměšťácký život. Bydlí s rodiči, s dědou a s mladší sestrou se synem v malém domě, má svého dlouholetého přítele Patricka a svoji práci v kavárně, kterou má moc ráda. Ale ve chvíli, kdy majitel kavárnu zavře, jí nezbývá nic jiného, než si najít novou práci. Jenže na malém městě je práce nedostatek a bez kvalifikace se dobrá práce shání jen těžko.

Až jednoho dne se objeví nabídka na práci pečovatelky pro kvadruplegika. Lou nemá vykonávat žádné lékařské či intimní potřeby klienta, má mu hlavně dělat společnost a trochu uklízet v jeho bytě. Jelikož je plat vysoký a Louisina rodina peníze opravdu potřebuje, Lou nabídku přijme. A tak se pozná s Willem. Will se k Lou ze začátku chová velmi nepřátelsky, ale postupně si k sobě najdou cestu. Když Lou zjistí, jak moc je Will ve skutečnosti nešťastný a jak po nehodě ztratil veškerý smysl svého žití, dá si za úkol mu za každou cenu vrátit zpátky chuť do života. Snaží se vymyslet co nejvíc aktivit, které může člověk s jeho postižením vykonávat. Postupně zjišťuje, jak to mají vozíčkáři v dnešním světě těžké, ale přesto se nezdává. Stačí to ale, aby ho přesvědčila, že má cenu žít?

“You know, you can only actually help someone who wants to be helped.”  

Skoro celá kniha je vyprávěna z pohledu Lou, jen několik málo kapitol vypráví další postavy z knihy, jako například Willova matka, jeho ošetřovatel Nathan nebo Lousina sestra Trina. Nikdy se ale nepodíváme do hlavy samotnému Willovi, abychom pochopili jeho myšlenky. Lou si však jako hlavní hrdinku prostě musíte oblíbit. Možná vede na první pohled nudný život, přesto není obyčejná. Je tak optimistická, upovídaná, laskavá, dobrosrdečná, snaží se pořád dělat pro Willa to nejlepší, i když to třeba někdy nevyjde. Je pečlivá a neoblomná ve svých plánech udělat Willa šťastnějším. Obdivovala jsem ji za to, i když možná ne všechno udělala správně. Ale byla skvělá. Co se týče Willa, je obtížné se jen pokusit vcítit do jeho situace. Will se nedokáže smířit s představou, že je naprosto závislý na pomoci druhých. Jako kvadruplegik je ochrnutý na horní i dolní končetiny.

Autorce se podařilo napsat knihu citlivě a tak nějak lehce i přesto, o jak silný příběh se jedná. Celá kniha se zabývá jedním vážným tématem a tím je eutanázie. I tak vyprávění díky optimistickému pohledu Lou nepůsobí depresivně. Naopak, navíc u dialogů mezi Willem a Lou se budete ne jednou nahlas smát. Je to prostě kniha plná emocí, kterou nebudete chtít odložit. A pokud to přece jen budete nuceni udělat, celý příběh vás bude pronásledovat na každém kroku, budete o knize stále přemýšlet a jen otupěle zítra před sebe. Je to kniha, na kterou jen tak nebudete moci zapomenout...

“Push yourself. Don't Settle. Just live well. Just LIVE.”  

Než jsem tě poznala je rozhodně nejemotivnější kniha, jakou jsem kdy četla. Všechny ty emoce na mě v plné síle dopadají ještě teď, den po dočtení knihy a ještě pár dní to tak nejspíš zůstane. Sama autorka v poděkování na konci knihy píše, že se jedná o milostný příběh. Já si ale myslím, že se jedná o mnohem víc. Pokud vás tento román zaujal, přečtěte si ho. Ale počítejte s tím, že to není žádná oddechovka. Do této recenze se bohužel nevejdou všechny mé dojmy a pocity z této knihy, ale přesto doufám, že jsem vám ji co nejvíce přiblížila.

  Za pracovní výtisk k zrecenzování děkuji mnohokrát nakladatelství Ikar.

Knihu si můžete předobjednat na stránkách bux.cz zde. Vychází v červnu 2013.