Recenze: Ready Player One - Hra začíná

Český název: Ready Player One - Hra začíná   Originální název: Ready Player One  Autor: Ernest Cline  Nakladatelství: Jota  Rok vydání: 2012 (v orig. 2011)        Žánr: sci-fi, dystopie  Goodreads

Anotace: Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace — tady už jde o život.
 

   Ready Player One je na první pohled možná docela nenápadná kniha. Sama bych se k ní nejspíš nedostala, kdybych předtím nečetla román Erebos, který mě absolutně nadchl. Líbil se mi nápad, že se kniha odehrává ve skutečném a zároveň ve virtuálním světě, navíc jsou tyto dva světy v příběhu navzájem propojeny. Hledala jsem román s podobnou tematikou a časem jsem narazila právě na knihu Ready Player One, která se rovněž odehrává z velké části ve virtuálním světě počítačové hry. A stejně tak jako Erebos, i tento příběh mě zcela pohltil...

    Kniha by se dala zařadit mezi dystopie. Máme tu rok 2045 a svět je v obrovské krizi. Města jsou přelidněná, lidé jen těžko hledají práci, střechu nad hlavou, jídlo... Není proto divu, že hledají únik z této kruté reality. A právě ten jim přináší OASIS – virtuální svět, ve kterém můžete prostřednictvím svého avatara studovat, pracovat, bavit se, žít, prostě provádět všechno to, co je ve skutečném světě nemožné. Většina lidí již tráví více času ve virtuálním světě než v tom reálném. Jejich celý život je v OASIS.

   Když tvůrce OASIS, mocný miliardář James Halliday, zemře, získají uživatelé OASIS navíc ještě další motivaci, proč hrát. Celý jeho majetek, který je odhadován na 240 miliard dolarů, včetně akcií společnosti, která provozuje OASIS, zdědí ten, kdo najde ve hře tři klíče a projde všemi třemi branami. Začne Hon. Mnoho lidí zasvětí svůj život tomu, aby nalezlo tyto klíče s pomocí krátké hádanky, kterou po sobě Halliday zanechal.

   Jenže roky plynou a nikdo nic nenajde. Mnozí začnou pochybovat o tom, zda vůbec nějaké klíče ve hře existují. Ale pak, pět let po Hallidayově smrti, najde osmnáctiletý Wade Watts Měděný klíč a ocitne se jako úplně první na Výsledkové tabuli Honu, která je umístěna na webových stránkách Hallidaye. Tento objev vyvolá obrovský zájem médií a z Parzivala (tak se jmenuje Wadův avatar v OASIS) se stane přes noc celebrita. A zájem o celý Hon znovu vzroste.

   Když jsem si přečetla úvodní "nultou" kapitolu knihy, která zabírá 18 stran a ve které se dočtete zhruba to, co jsem popsala v hodně zkrácené a zjednodušené verzi výše, byla jsem naprosto nadšená. Přišlo mi totiž, že kniha má obrovský potenciál a že to bude jistě úžasný příběh. Znělo to skvěle. A tak jsem se začetla a příběh mě již od samého začátku úplně pohltil. Stále jsem se dozvídala nové a nové informace o světě uvnitř i vně OASIS. Musím říct, že autor to měl vše neuvěřitelně promyšlené. Fascinovalo mě, co všechno vymyslel a do svého příběhu zakomponoval. Přitom uměl všechno i perfektně popsat a vysvětlit, takže jsem nikdy neměla pocit, že je něco složité na pochopení nebo zmatené. I přesto, že se jedná o sci-fi, mi příběh přišel realistický a snadno představitelný.

   Celá kniha byla napínavá, neměla snad žádná hluchá místa. Hltala jsem každou stránku. Zápletka kolem Honu přinášela velké množství zvratů, napětí a akce. Tak trochu jsem se také děsila toho, že taková budoucnost není vzhledem k současnosti vůbec nereálná. Klidně se může stát, že za chvíli budeme žít mnohem více virtuálně než skutečně. Že jen ten virtuální svět nám bude přinášet radost, protože ten skutečný bude stále těžší. Už i dneska tráví mnozí více času u počítače než venku mezi lidmi. Opravdu si takovou budoucnost dokážu představit, i když bych nerada, aby to došlo tak daleko.

   Další věc, která je na knize zajímavá, je to, že skoro na každé stránce najdete zmínku o nějaké videohře, seriálu, filmu nebo třeba hudební skupině 80. let 20. století. Jelikož James Halliday v tomto období vyrůstal a celý život 80. léta miloval, všechny hádanky vztahující se k Honu jsou úzce spojeny s touto érou. Ale pokud jste stejně jako já toto období nezažili, v příběhu vás to rozhodně rušit nebude. Naopak se třeba dozvíte něco nového.

   Už nevím, jak vám to mám jinak říct, ta kniha je prostě báječná. 100% hodnocení dávám jen výjimečně, ale Ready Player One si to zaslouží. Nemám žádnou výhradu, ani na chvíli jsem se při čtení nenudila. Takto strhující příběh už jsem dlouho nečetla. A ne, autor mi vážně nezaplatil za to, abych tady jeho knihu vychválila do nebes. Ale nemůžu jinak, tento úžasný příběh si musíte přečíst sami. Ať už máte rádi počítačové hry, nebo ne. Tohle si určitě přečtěte!

Celkové hodnocení: 100 %