Recenze: Hon

Český název: Hon  Originální název: The Hunt  Autor: Andrew Fukuda  Nakladatelství: Fragment  Rok vydání: 2014 (v orig. 2012)                         Žánr: dystopie, fantasy, horor  Goodreads

Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal. Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

   Andrew Fukuda ve svém young adult románu Hon zkombinoval dva velmi oblíbené žánry - jeho kniha je totiž dystopií o světě ovládaném upíry. Jak se mu spojení dystopického světa a upírů povedlo? Před přečtením jsem na Hon četla dost různorodé názory, a tak jsem byla na knihu docela zvědavá...

    Hlavní hrdina Gen je člověk, tzv. glupan. Je jedním z mála, kteří žijí v utajení ve světě ovládaném upíry. Tyto krvežíznivé bestie jsou po glupaním mase a krvi přímo šílení. Gen proto v sobě musí potlačit typické glupaní vlastnosti a předstírat, že je upírem. Jenže pak je vylosován do Honu. Honu na poslední glupany. Pro upíra by to byl splněný sen, jenže Genovi teď hrozí, že bude prozrazen. Podaří se mu přesto skrýt své pravé já?

   Hon má všechno, co po přečtení anotace od knihy očekáváte. Je to neuvěřitelně čtivý příběh, který jsem přečetla během tří dnů a kdybych měla ještě více času, zvládla bych to jistě i rychleji. Má spád, stále se tam něco děje, autor nás nezdržuje žádnými zdlouhavými "zbytečnostmi", popisy apod. Nesmí chybět několik akčních scén, hlavně v závěru, který je napínavý až do poslední věty, která naláká na další díl. Pokud se tento román trefí čtenáři do vkusu, věřím, že se může opravdu zalíbit.

   Jenže zda právě mé nadšení trochu opadá. Mnoho kritiků upozorňuje na podobnost s Hunger Games, ale ve skutečnosti je to spíš takový mix všech možných dystopií a upířin, z nichž je právě inspirace HG asi nejvíc vidět. Ze začátku mi sice námět přišel celkem originální a slibný, později už na mě však kniha začala působit lehce přeplácaným a překombinovaným dojmem. Připomínala mi řadu jiných young adult románů, které jsem přečetla.

   Na druhou stranu, když pominu na můj vkus až přílišnou nechutnost některých scén, kniha mě vlastně bavila. Nenudila mě a párkrát dokázala i překvapit. I když mi přišlo, že ne vše bylo v knize dostatečně vysvětleno. Některé věci mi přišly prostě nelogické. Ale rozhodně se knize nedá upřít čtivost a spád. Takže nakonec je i můj vlastní názor na Hon hodně rozporuplný.

   Pokud vás láká akční upírská dystopie, ke konci dokonce až s hororovým nádechem, která sice možná neoplývá velkou originalitou, ale zato je vážně čtivá a napínavá, pak Hon určitě zkuste. Možná vás nakonec překvapí a v nejhorším alespoň nezklame. V žánru je to rozhodně lepší průměr.

Celkové hodnocení: 65 %

 Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment. 

 (http://www.andrewfukuda.cz/)